Galerie osobností města Bílovce

Mezi architekty, kteří dali Záhřebu vzhled metropole, byl zcela určitě architekt Leo Kalda, který byl do chorvatského hlavního města přitahován živou stavební činností na počátku 20. století a zůstal zde trvale. Zapojil se do chorvatského kulturního života, velice aktivně spolupracoval s českou menšinou.

Narodil se v Bílovci 10. dubna 1880 jako Leo Katz do židovské rodiny soudního askultanta Friedricha Katze. Po konverzi na evangelickou víru si rodina změnila příjmení na Kalda. Vzdělání získal v Brně, kde vystudoval Německou stavební průmyslovou školu. Do Záhřebu přijel v roce 1901 na pozvání architekta Martina Pilara, který byl také českého původu. Kalda nejprve pracoval ve společnosti "Pilar, Mally, Bauda" jako stavbyvedoucí. Stavitel Pilar ho vyslal do Vídně, k dalšímu studiu na Akademii výtvarných umění u Viktora Luntze, kterého v roce 1904 nahradil Friedrich Ohmann. Během studií získal Kalda dvě ocenění za své koncepční řešení. V roce 1906 se vrátil do Záhřebu s novými znalostmi a diplomem. Pokračoval v Pilarově společnosti, spolupracoval na realizaci nebo návrhu více než 20 staveb, z nichž nejvýznamnější byla budova banky v ulice Jurišićeva 17, dokud společnost v roce 1907 nepozastavila činnost. V témže roce získal Kalda chorvatské občanství a Chorvatsko se oficiálně stalo jeho druhou domovinou. Na počátku roku 1908 založil spolu s Ivanem Štefanem firmu "Kalda a Štefan, architekti a stavitelé". Když Štefan opustil společnost, pokračovala firma pod novým jménem "Architekt Leo Kalda, stavební podnikání". Kalda navrhl přes 150 veřejných a soukromých budov, z toho 30 v secesním stylu. Podle hodnocení historika umění Darje Radoviče Mahečiće jsou hlavními charakteristikami Kaldových staveb pevnost, jednoduchá monumentalita, dovedná kompozice a vysoká úroveň výkonu. Kaldovým nejdůležitějším dílem je renovace budovy chorvatského parlamentu na náměstí sv. Marka, kterou provedl v plném rozsahu v letech 1909 až 1911. V roce 1907 byla vypsána veřejná soutěž na projekt přestavby staré župní budovy pro sídlo parlamentu. Po řadě peripetií byla stavba nakonec svěřena Kaldovi. Podle jeho projektu vznikala budova parlamentu s lodžií a luxusními secesními okny ve velkém sále parlamentu. Tyto zásahy dobře zapadají do staršího klasicistního interiéru.

Mezi Kaldovými pracemi vedle parlamentu vyniká Obchodní a řemeslná komora (dnešní budova Chorvatské obchodní komory) na Rooseveltově náměstí postavená v roce 1914. Je to skvělá ukázka secesní architektury zdobené zvenčí reliéfy na fasádě a uvnitř barevnými vitrážemi s alegorickými reprezentacemi jednotlivých řemesel. V roce 1910 navrhl také přijímací budovu Lékařské fakulty, první budovu budoucí kliniky na Šalatě, domov Mercury Society v Perkovčevě a budovu chorvatské pojišťovny na rohu Masarykovy a Preradovićevovy ulice. Významnými díly Kaldy jsou tři vily v Nazorově ulici, které svědčí o pronikání secese do záhřebské architektury. Z Kaldových nerealizovaných projektů je nejdůležitější ten pro plánované Chorvatské národní muzeum na Strossmayerově náměstí (1911-1913). Fasády budov, které Kalda navrhl mezi dvěma světovými válkami, jsou poněkud jednodušší než ty v období secese a jsou přechodnými formami mezi secesí a racionálním funkcionalismem. Leo Kalda také často pracoval na přetváření nevzhledných budov, kterým dal novou moderní tvář. Práce mimo Záhřeb zahrnují stavbu První chorvatské spořitelny v Crikvenici (1923), evangelický kostel v Hrastovaci u Garešnice (1929), a evangelický kostel ve Valašském Meziříčí.

Leo Kalda byl také významným příslušníkem české menšiny, k čemuž významně přispěl jak jako architekt tak jako mecenáš. Kalda zdarma navrhl budovy pro českou menšinu ve městech: Záhřeb, Daruvar, Hercegovina, Interrić, Jazvenik, Daruvarsko Brestovac a Kaptol a v Nova Vesa u Bosanski Kobaš v Bosně a Hercegovině. Tyto domy existují dodnes a jsou významnými centry kulturního života české menšiny. Ve městě Daruvar architekt Kalda navrhl také budovu České ekonomické školy.

Český dům v Záhřebu na ulici Pavle Šubiće byl postaven v roce 1937. Mezi lety 1941 až 1998 zde sídlil záhřebský rozhlas, nebo později také televize. S návratem budovy do rukou české Besedy Záhřeb, jako její právoplatné majitelky se rozvětvila i kulturní a vzdělávací činnost tohoto nejstaršího menšinového sdružení v Chorvatsku, které v roce 2024 oslaví své 150. výročí. Od roku 1949 Leo Kalda pracoval ve Státní stavební společnosti Visokogradnja a poté odešel z invalidního důchodu. Až do své smrti byl předsedou dozorčí rady české Besedy Zagreb. Leo Kalda zemřel 10. října 1956.