Galerie osobností města Bílovce

Naše putování započneme na bíloveckém zámku roku 1934. Počátkem dubna se v kostele sv. Mikuláše vdávala komtesa Marie Magdaléna Sedlitzká, dcera majitele zdejšího zámku a vekostatku hraběte Sigmunda Sedlnitzkého z Choltic. Ženich se jmenoval Bernhard baron von Wüllerstorf-Urbair. Jediný syn C.a K. korvetního kapitána barona Karla von Wüllerstorf-Urbair a Marie Josefy rozené von Pincini. A nyní se asi všichni zeptají kdy začne ta slibovaná plavba kolem světa? Putování začne právě nyní. Dědeček ženicha nebyl totiž nikdo jiný než slavný rakouský admirál a cestovatel, později ministr obchodu a národního hospodářství Bernahrd Alois baron Wüllerstorf-Urbair (* 29. 1. 1816, Terst, † 10. 8.1883, Gries u Bolzana v Itálii). Velitele expedice už známe. Nyní by se ještě slušelo představit loď na které se budeme téměř tři roky plavit po exotických destinacích – fregatu SMS Novara. Trojstěžník SMS Novara byl ve svédobě považován za chloubu rakouského námořnictva. Byla postavena v Benátkách podle návrhu G. Paresiho. Trup byl na vodu spuštěn 4. října 1850 (později byla vybavena lodním šroubem a parním strojem).

S třemi stovkami mužů na palubě a s početným štábem vědců opustila Novara poslední dubnový den roku 1857 přístav v Terstu. Po zastávce v Rio de Janeiru se znovu vydala přes oceán ke Kapskému městu, kde připlula počátkem října 1857. Plavba fregaty pokračovala na Madagaskar a ostrov Réunion, v jehož okolí vědci studovali na Humboldtovo doporučení bohatou a téměř neznámou mořskou faunu. Nový rok 1858 oslavila posádka na Cejlonu. Zvláštní pozornost věnovala vědecká část výpravy souostroví Nikobary, které se za vlády královny Marie Terezie mohly stát rakouskou kolonií. V Singapuru vystoupila část expedice, která se chystala studovat vnitrozemí Jávy. Následovala zastávka na Filipínách a Hongkongu. Rozsáhlejšímu poznávání Číny zabránila druhá opiová válka, proto Novara zamířila na jih a 5. listopadu 1858 zakotvila v Sydney. Po nejnutnějších opravách v doku pokračovala kurz Nový Zéland. V polovině prosince přistála v Aucklandu. Ve společnosti pokřtěných Maorů oslavila posádka vánoce. Po svátcích byla další zastavka na Tahiti, kde velitele expedice barona Wullersdorfa přijala samotná královna Pomare. Následovala další dlouhá plavba přes Tichý oceán do Valparaísa, kde zakotvili 16. dubna 1859. Od výpravy se oddělila skupina vědců, vedená geografem a antropologem Karlem Scherzerem,za svůj cíl si označili studium původních obyvatel Peru. Ve skutečnosti se věnovali zkoumání životních podmínek švýcarských vystěhovalců v rovníkové Americe.

Dne 26. srpna 1859 přistála rakouská expedice po cestě kolem světa v domovském přístavu Terst. Zajímavostí je, že plavby kolem světa se účastnili i námořníci z českých zemí, například šestnáctiletý člen lodní kapely Eduard Plachý ze Ctiněvsi pod Řípem, který si vedl i cestovatelský deník. Výprava trvala bezmála 849 dní. Během této doby fregata urazila 51 686 námořních mil, celkové náklady činily 616 560 rakouských zlatých. Expedice přivezla na 26 000 vzorků botanických, zoologických, etnografických i antropologických, včetně nákladu lístků koky. Náklad kokových lístků byl impulzem pro vyvinutí a zdokonalení postupů výroby kokainu. Historici geografie považují cestu Novary za počátek systematického oceánografického výzkumu.

Baron Brnhard Alois von Wüllerstorf-Urbair byl povýšený na kontradmirála. Aktivně se účastnil války Rakouska a Pruska proti Dánsku (1864). V letech 1865–67 zastvál funkci rakouského ministra obchodu a národního hospodářství Rakouského císařství a Předlitavska. Jako ministr se velkou měrou zasloužil o rozvoj železniční sítě.